Obecná charakteristika:

• eukaryotní, až na výjimky mnohobuněčné organismy, většina hub má vytvořeno mycelium – síť vláken prorůstající substrátem (např. půdou, dřevem, ...), často se vytváří plodnice (makroskopický útvar sloužící k tvorbě a rozšiřování pohlavních výtrusů)
• heterotrofní, látky získávají obvykle vstřebáváním z prostředí, nejčastěji saprofytické, parazitické nebo symbiotické
• rozmnožují se výtrusy, řada druhů tvoří více typů výtrusů („nepohlavní“ a „pohlavní“)

Mezi houby se tradičně řadila řada organismů, které podle nových poznatků patří do jiných skupin.

Z těchto organismů se zabýváme dvěma skupinami:

1. HLENKY (Myxomycota) – dnes řazeny do příbuznosti Měňavek (skupina Amoebozoa) – volně žijící, několik stadií, typické slizovité barevné makroskopické útvary (plasmodia).

2. OOMYCETY (Oomycota) – patří do velké skupiny Chromalveolata (= Chromista) (společně s např. Rozsivkami, Chaluhami, Nálevníky, Výtrusovci a dalšími) – řada významných parazitických druhů např. Vřetenatka, Peronospora, Plíseň bramborová, další druhy vodní nebo půdní.

Systém hub:

Vlastní houby jsou zařazeny do velké skupiny Opisthokonta společně s živočichy a Trubénkami (skupina Prvoků).

říše HOUBY (Fungi, Eumycota)

oddělení MICROSPORIDIOMYCOTA – jednobuněční paraziti, původně řazeni k prvokům

oddělení CHYTRIDIOMYCOTA – např. Rakovinovec bramborový

oddělení GLOMEROMYCOTA – skupina hub tvořících arbuskulární typ mykorrhizy

oddělení ZYGOMYCOTA („Houby spájivé“) – např. Plíseň hlavičková

oddělení VŘECKOVÝTRUSNÉ (Ascomycota) – největší skupina hub, ze známých např. Kvasinky, Penicillium, Smrž, Lanýž, většina hub tvořících lišejníky

oddělení STOPKOVÝTRUSNÉ (Basidiomycota) – známé houby (např. Hřib, Muchomůrka, Kuřátka, Pýchavka, Choroše), parazitické Rzi a Sněti